Základem krmné dávky v zajetí je seno, které by mělo být stále k dipozici. To doplňujeme směsí zrnin s velmi malým obsahem olejnatých semen (slunečnice, len, ořechy), granulemi pro činčily, tvrdým pečivem, ovocem a zeleninou. Nepostradatelné jsou čerstvé větvičky stromů a keřů s pupeny a listy. Osmáky krmíme velmi střídmě v malých dávkách. Jednou za týden by měli mít hladovku. Neustále by měli mít k dispozici čerstvou vodu na pití. Potrava
Chovná skupina by měla sestávat z 1 samce a několika samic (3-4ks
Pro chov je ideální vysoké, dobře větratelné terárium, popř. klec z pevného materiálu. Je schopen rozkousat bez větších problémů dřevo či plast. Vybavení z těchto materiálů tedy není pro osmáka vhodné. Minimální velikost pro pár zvířat je 80x60x60cm. Je schopen poměrně vysokých výskoků, po kratším tréningu může jedinec v nejlepším věku zvládnout i přes půl metru, takže je vhodné.
Důležité je do ubikace umístit větve, kořeny nebo špalíky na šplhání a hlodání.
Jako podestýlka se používají hobliny, směs písku a rašeliny nebo jiné přírodní materiály (seno, sláma, listí, větvičky).
Pro zabavení osmáků postačí kovový kolotoč, větve na šplhání či různé závěsné žebříky a úkryty (např. z kokosových skořápek).
Osmák, tak jako činčila, potřebuje k čištění své srsti písečnou koupel. Písek označuje močí, která slouží ostatním jako pachová značka.
Osmák je velmi zvědavé, aktivní a čilé zvíře. Neustále něco dělá a nevydrží chvíli na jednom místě. Je velmi společenský a rychle se ochočí i při chovu ve skupině. Je vhodný i pro děti, protože nekouše. Aktivní je ve dne (převážně nad ránem a v pod večer). Je to tiché a velmi čistotné zvíře bez typického zápachu hlodavců. S ostatními se domlouvá typickým pískáním a štěbetáním. Při uleknutí nebo strachu se staví na zadní a hlasitě, pronikavě píská.
Je též poměrně inteligentní, běžně bere do předních pacek potravu a dlouhodobějším výcvikem ho lze naučit používat jednoduché nástroje, např. aby si přistrčil potravu nacházející se mimo jeho dosah. .[1]